Kaktus Gymnocalycium (Gymnocalycium)

Zvětšit :::

BOTANICKÝ NÁZEV: Gymnocalycium andreae(žluté), baldianum(červené), bruhii(růžové), denudatum(bílé). POPIS: Kaktus s červeným nebo žlutým, ostře zbarveným, stéblem. Neprodukuje chlorofyl, a proto se roubuje na kaktus jiného druhu. Dobře se mu daří v létě při teplotě 10 až 28°C, v zimě při 8 až 10°C. Zálivka na jaře a v létě mírně, na podzim a v zimě ji přísně omezíme, přelití se nedoporučuje. Na jaře a v létě jedenkrát za 3 až 4 týdny přihnojujeme polokoncentrovaným květinovým hnojivem. Osvětlení vyžaduje jasné a rozptýlené. Jako substrát se používá směs zeminy z listovky, drnovky a písku (v poměru 3:4:6). Pokusíme-li se volně přeložit název z řečtiny, dostaneme se k názvu "hymna krásy, píseň krásy". Gymnocalycium je rodem blízké Euchariusu. Okvětní lístky gymnocalycia jsou tenčí a půvabně ohnuté, ale oproti tomu je "koruna" mnohem širší než u Euchariusu. V zimě listy odumírají. Pro staré milovníky pokojových květin je Gymnocalycium známé pod zastaralým názvem Pancracium. Existuje však také název Ismene, kterým je zvána především v Holandsku. Gymnocalyciím vyhovuje jasné, ale nepřímé polední sluneční Světlo, obstojně však snášejí umístění také na jižním okně. Jemné listy odpařují mnoho vláhy, a proto Gymnocalycium zaléváme poněkud vydatněji než Hippeastrum. „Dětičky“ se u Gymnocalycia tvoří velmi vzácně a nepravidelně. ČELEĎ: Cactaceae, kaktusovité. PŮVOD: USA, Jižní Amerika. UMÍSTĚNÍ: Gymnocalyciím vyhovuje jasné a nepřímé polední sluneční světlo. Obstojně však snášejí umístění také na jižním okně. ZALÉVÁNÍ, HNOJENÍ: Od května do září průběžně zalévat. Substárt však musí mezi zálivkami vyschnout. Při přezimování zalévat jen málokdy a málo. Na jaře opatrně začít zalévat. Krátce před uložením na zimu přidat do poslední zálivky fosforečné hnojivo, aby se podpořila tvorba květů. ROZMNOŽOVÁNÍ: Velmi nepravidelné a vzácné. Semeny v místnosti vytápěné asi na 28°C, nejlépe koncem února. ŠKŮDCI, CHOROBY: Vrchol stonku sesychá, níže měkká hniloba: Příčinou bývá nadbytek vody, a to obzvláště v zimě. Postačí, když rostlinu budete méně často zalévat. Žádné přírůstky: Příčinou je zcela jistě buď nedostatek vody v létě, nebo nadbytek vody v zimě. Bronzovité zabarvení povrchu: Příčinou je jednoznačně sviluška. Korkovitost povrchu: Příčinou může být lokální poškození hmyzem, také však náhlé ochlazení nebo mechanické poškození. Příčinou však může být také nedostatek vody v létě. Měkké hnědé skvrny: Příčinou je vždy hniloba stonku, která však dobře pěstované rostliny zpravidla nepostihuje. Místo, které je takto napadené, vyřízněte, substrát pak zalijte systémovým fungicidním přípravkem a rostlině zlepšete všeobecné podmínky k růstu. Vytáhlý stonek a deformace: Příčina je závislá na ročním období. V zimním období je důvodem příliš teplé prostředí. V letním období je důvodem nedostatek světla. Pokud chcete zachovat estetický tvar rostliny tak, aby rostlina rostla stejnoměrně, květináč občas otočte. Bílé chumáčky na povrchu: Příčinou bývají vlnatí červci. Tvrdé hnědé štítky na povrchu: Příčinou jsou puklice. Hniloba základu stonku a úhyn stonku: Příčinou je zcela jistě hniloba báze, která byla vyvolaná nadměrnou vlhkostí během zimního období. Vrchol stonku použijte jako řízek. Neudržujte slabou vrstvu kamenné drtě. VAROVÁNÍ: Chranit před dešti. Pro podrobnější informaci viz. Pěstování kaktusů.